Hvězdy, souhvězdí a mytologie Hvězdy, souhvězdí a mytologie

Zpět

| Hlavní stránka | Zde si můžete vypočítat optimální váhu | Zajímavosti o horoskopech a astrologii |
Nabídka horoskopů+Ceník
|
Zde si můžete vypočítat optimální váhu
| Astrologická poradna on-line | Astrologická škola |
Týdenní horoskopy
| Astrojídelníček - dietní horoskop | E-mail |



Hvězdy, souhvězdí
a mytologie



Co je psáno ve hvězdách....



Jako kdysi lidé starověkých civilizací i my dnes za jasných nocí žasneme nad krásou blízkých i vzdálených hvězd. Souhvězdí pozorovali na obloze už Babyloňané, Asyřané i Arabové, znali je staří Řekové a Římané. Už několik tisíciletí před Kristem došli pozorováním k určení některých pravidelně se opakujících jevů na obloze a zaznamenali jejich vztah k důležitým dějům v přírodě. Sestavili kalendáře, dokázali předpovědět podle pohybu nebeských těles příchod periodických záplav či monzunových dešťů, později i termíny zatmění Slunce a Měsíce. Jiné zvláštní a nečekané jevy, jako bylo objevení se komety či vzplanutí vzdálené supernovy, pokládali za předzvěst událostí ovlivňujících jejich život kladně I záporně. Hvězdná seskupení pojmenovávali podle svých bohů, bájných hrdinů i význačných žijících osobností. Nejvíce souhvězdí si pojmenovali Řekové podle svých olympských bohů a bájných hrdinů. Názvy souhvězdí od nich později převzali Římané, kteří bohy a hrdiny jen přejmenovali. V této podobě se pak souhvězdí a jejich mythologie zachovala až do dnešní doby.

Pověst o Perseovi a Andromedě


Princezna Andromeda byla dcerou etiopského krále Cefea a královny Kassiopei. Měla být přikována ke skále a obětována mořské obludě. Byla to oběť bohům na usmířenou za urážku, které se dopustila její matka. Ta rozhněvala boha moří Poseidona, protože tvrdila, že dcera Andromeda je krásnější (podle jiné verze se jednalo o ni samotnou) než jeho dcery vodní nymfy Nereovny. Nymfy se urazily a žádaly po otci satisfakci. Naštvaný Poseidon poslal na etiopskou zemi potopu a mořskou obludu, která zemi sužovala, polykala stáda i lidi. Aby bylo neštěstí odvráceno a bohové byli usmířeni, musel král Cefeus obětovat svou jedinou dceru Andromedu. Slavně ji celé město doprovodilo k útesu, kde byla přikována a čekala, až se obluda vynoří. Naštěstí se však v tuto chvíli objevil princ Perseus a Andromedu zachránil.
Princ Perseus byl synem Dia a smrtelné princezny Danae. Podle báje bylo jejímu otci, králi Akrisiovi předpovězeno, že jej zabije vlastní vnuk. Aby se tak nestalo, uvěznil svoji dceru ve věži. Ale i tam za ní pronikl vládce bohů Zeus v podobě zlatého deště a Danae obšťastnil - ona pak z tohoto spojení porodila syna Persea.
Když to král zjistil, dal ji i s miminkem vsadit do truhly a tu vhodit do moře. Zeus je však oba zachránil. Jak dál praví klasická verze řecké báje, když Perseus dospěl, umanul si Polydektés, že se nepohodlného Persea zbaví, aby se mohl ucházet o jeho matku Danae. Uložil mu proto přinést hlavu nešťastné Medúzy, což bylo to samé jako jít na jistou smrt.
Medúza, jako jediná smrtelnice ze tří sester (Eurylalé, Sthennó), byla oslnivě krásná natolik, že svedla vládce moří boha Poseidona, aby se s ní miloval v chrámu zasvěceném bohyni nejvyšší - Athéně. Tento rouhačský čin bohyni velmi urazil a rozzlobil, že za to proměnila Medúzu v příšeru, která měla místo vlasů klubko svíjejících se zmijí, její tělo bylo od pasu dolů ještěří a její ruce metaly blesky. Její oči byly tak uhrančivé, že každá živá bytost pod jejím pohledem zkameněla. Medúza sídlila v paláci na nejzazším západě za Okeanem.
Bohyně moudrosti Athéna vyzbrojila prince Persea zakřiveným mečem, přilbicí neviditelnosti a také mošnou na useknutou hlavu Medúzy. Od boha Dia pak dostal zlatý štít. Tyto dary mu pomohly nejprve přemoci dvouhlavého psa a pak i přelstít Medúzu se smrtícím pohledem - její obraz spatřil na svém zlatém štítu a aniž ji uviděl na vlastní oči uťal jí hlavu, tu zabalil do pláště a uložil do mošny. Nasedl pak na okřídleného koně Pegase a letěli zpět přes severozápadní Afriku, kde žil titán Atlas, který byl za vzpouru proti bohům odsouzen věčně nést nebeskou klenbu na svých ramenech. Protože věštba mu předpovídala, že mu ublíží Diův syn, byl Atlas ke všem cizincům nedůvěřivý. Proto se i na Persea hrubě obořil, ale ten si to nenechal líbit, vytáhl Medúzinu hlavu z torby, Atlas jí pohlédl do očí a v tu chvíli zkameněl.
Na samém okraji tehdy známého světa, v Etiopii, uviděl ke skále přikovanou krásnou princeznu Andromedu, jež byla právě obětována mořské obludě. Perseus netvora zabil tak, že mu ukázal uťatou hlavu Medusy, po jejímž spatření netvor na místě zkameněl. Za odměnu dostal krásnou Andromedu za ženu.
Při svatební hostině v Kéfeově paláci se ovšem objevil Fineus - původní ženich, který se však s obludou odmítl utkat - a ten se nevěsty dožadoval také. Přivedl si s sebou ozbrojený doprovod a vypadalo to špatně, protože svatebčané byli v menšině a navíc neozbrojení. Krizi vyřešil Perseus, zavolal ať svatebčané odvrátí tváře a Finea i s jeho družinou nechal pohledem do očí Medúzy zkamenět.
Tím však Perseův příběh nekončí. Vrátil bohům jejich neocenitelné dary a Athéně z vděčnosti za skvělé rady dal Medúzinu hlavu, kterou si Athéna vyzdobila svůj štít. Pak spolu s matkou Danae a manželkou Andromedou spěchal do Argu. Chtěl se s dědečkem Akrisiem usmířit. V Argu na jeho počest byly uspořádány sportovní hry, kde se také házelo diskem. Perseus neodolal a také si hodil. Nešťastnou náhodou zasáhl však v hledišti dědečka Akrisia a ten zemřel - tím se vyplnilo dávné proroctví a sudba olympských bohů.
Perseovi se nezdálo správné, aby v Argu dál setrval a proto si království vyměnil se svým bratrancem a panoval v Tirynthu. V Mykénách dal postavit krásné paláce a je považován za mykénského patrona a zakladatele. I potomci Persea a Andromedy byli slavní hrdinové, ale největší proslulosti dosáhl jejich vnuk Herakles. Královna Kasiopeia byla za své rouhání ještě potrestána tak, že ji Zeus uvěznil ve formě souhvězdí, ve kterém visí nějaký čas dolů. I v této nepohodlné poloze se však Kasiopeia stále prohlíží v zrcadle.

Kasiopeia - Cassiopeia



Toto podzimní souhvězdí připomíná svým tvarem široké W. V roce 1572 se v něm objevila supernova známá jako Tychonova hvězda. Tycho de Brahe napsal, že nemohl uvěřit svým očím, jak byla jasná i v pravé poledne. Pouhým okem byla viditelná ještě pak 16 měsíců, dnes je z ní slabá mlhovina.

Cefeus - Cepheus


Souhvězdí leží nedaleko Polárky a je tedy na obloze vidět po celý rok. Nejznámější jeho hvězdou je Delta Cepheii.


Andromeda


Andromeda je souhvězdí podzimní noční oblohy. Má tvar malého "y".

Perseus


Severní souhvězdí je dobře pozorovatelné za jasných zimních nocí. v první polovině srpna přilétá z tohoto souhvězdí meteorický roj Perseidy.

Pegas - Pegasus


Velké souhvězdí podzimní oblohy. Z okřídleného koně lze na nebi spatřit pouze polovinu a to ještě vzhůru nohama. Jiná pověst říká, že Pegas byl nádherný okřídlený kůň, který vyletěl z těla Perseem zabité Medúzy společně s obrem Chrýsaorem. Medúza totiž byla těhotná s Poseidonem - bohem moří a koní. Pegasa zkrotil korintský hrdina Bellerofontes za pomoci kouzelné uzdy darované mu bohyní moudrosti Athénou. Bellerofontes potom s pomocí Pegasa zabil obludu Chiméru chrlící oheň hned ze tří hlav - kozlí, lví a dračí. Tento úkol musel vykonat, aby očistil svou pověst od pomluv, které jej nařkly ze svedení Steneboli, manželky krále Proita z Argu. Hrdina vystřelil do Chiméry olověné šípy, které se v jejím vlastním žáru roztavily a obludu zabily. Pegas mu také pomohl pokořit sousední národy včetně Amazonek a stát se vojevůdcem v Lyku. Bellerofontes se potom cítil jako bůh a chtěl za pomoci Pegasa vyletět na božský Olymp. Zeus jej však za tuto troufalost smetl bleskem. Podle jiné verze pověsti Zeus přikázal Pegasovi, aby hrdinu shodil a Bellerofontes byl potom až do smrti chromý. Pegas pak pomohl Perseovi zachránit Andromedu.

Velryba - Cetus


Je to čtvrté největší souhvězdí na obloze a najdeme v něm známé hvězdy Omikron Ceti a Tau Ceti. Podle mýtu je toto souhvězdí vlastně onou mořskou obludou, které měla být obětována princezna Andromeda. Pozdější křesťanská legenda považuje toto souhvězdí za velrybu, která pozřela biblického Jonáše. Ten byl vyslán Bohem, aby obracel na víru obyvatele Ninive. Jonáš se tohoto úkolu zalekl a odplul nejbližší lodí na moře. Strhla se však velká bouře, o níž se námořníci domnívali, že ji přivolal onen cizinec - a hodili Jonáše přes palubu. V moři, ještě za živa, Jonáše spolkla velká ryba, v jejímž žaludku tři dny ležel a modlil se. Potom jej velryba vyplivla a Jonáš ihned spěchal do Ninive obracet lidi na křesťanskou víru.

Pověst o zlatém rounu a argonautech


Zlaté rouno patřilo beranovi, kterého vyslal bůh Hermes, aby zachránil dvě děti krále Athanenta - Frixa a Héllé. Jejich pravá matka byla božského původu, což jí ale nebylo nic platné, neb ji král Athanent kvůli jiné ženě zapudil. Macecha Inó se chtěla obou dětí zbavit, aby se s nimi její dva vlastní synové nemuseli o království dělit. Vymyslela si tedy věštbu, že děti mají být obětovány, aby skončila neúroda. Z nebe se však snesl zlatý beran a obě děti na něm uprchli. Nebohá Hellé při útěku z berana spadla a utonula v moři, které se od té doby podle ní jmenuje Helles pontos. Frixos byl přijat v Kolchidě a berana obětoval Diovi. Král Kolchidy Aiétos beranovo zlaté rouno nechal pověsit na větev dubu v posvátném lese a střežit drakem.
Hrdina Iáson měl přivést z Kolchidy zlaté rouno, aby se mohl stát králem v rodném Iólku. Iáson vyslal po celém Řecku hlasatele, aby vyzvali proslulé hrdiny k účasti na výpravě. Slavný stavitel lodí Argos pro něj postavil loď Argo - posádka se podle ní tedy nazývala argonauté a byli mezi nimi i hrdinové jako Hérakles, Orfeus či dvojčata Castor a Pollux. Od slepého věštce dostali argonauti radu, jak se bezpečně dostat do Kolchidy a získat zlaté rouno, neboť na ně po cestě čekaly mnohé veliké nástrahy - obři po lodi metali balvany, Argo musela proplout mezi dvěma pohyblivými skalami Symplégadami, které jinak každou loď rozdrtili.
Král Aiétos slíbil Iásonovi rouno, pokud zorá pole za pomoci divokých býků, kteří chrlili oheň a měli kovová kopyta. Do zoraného pole pak musel zasít dračí zuby, z kterých vyrostli ozbrojenci. Všechny tyto ozbrojence pak musel přemoci. Iáson všechny úkoly plnil, ale přesto nakonec rouno získal až s pomocí kouzelnice Medei, dcery kolchidského krále, která se do něj zamilovala. Ta draka očarovala, aby se Iáson mohl rouna zmocnit. Médea potom uprchla s argonauty do Iolku, kde se Iáson stal po právu králem.

Beran - Aries


Beran je souhvězdí viditelné na zimní obloze jako poměrně malé a nevýrazné seskupení se třemi jasnějšími hvězdami ve hlavě. Tuto skupinu hvězd znali již staří Babyloňané, Asyřané a také Arabové. Ve 3. a 4.století před Kristem totiž hvězda Sheraton tohoto souhvězdí označovala bod jarní rovnodennosti, při níž býval obětován beran.

Loď Argo - Argo navis


Velké souhvězdí je rozděleno do čtyř hvězdných seskupení: Lodní záď, Lodní kýl, Kompas, Plachty. Loď pluje mléčnou drahou a u nás je vidět (část Zádi a plachet) jen částečně v zimě.

Blíženci - Gemini


Souhvězdí s dominantními hvězdami Kastor a Pollux. Hvězdy symbolizují dvojčata Castora a Polluxe (Řeky nazývaného Polydeukes). Ta se vylíhla z vajec, protože otcem byl Zeus, který v podobě labutě svedl jejich matku, spartskou královnu Ledu. Jejich sestrami byli krásná Helena (známe ji z Trojské války) a Klytaimnéstra, zrádná manželka krále Agamemnóna.
Oba bratři, zvaní také někdy Dioskůrové, se zúčastnili plavby lodi Argo. Během výpravy přemohl Pollux díky své obratnosti a rychlosti krále divokých Berryků Amyka, který nechtěl nechal argonauty odplout, dokud s ním jeden z členů posádky nepodstoupí souboj v boxu. (Amykos nejenže box vymyslel, ale proslavil se tím, že soupeře většinou jednou ranou skolil.)
Bratři se postavili i athénskému hrdinovi Théseovi, když unesl jejich tehdy dvanáctiletou sestru Helenu před svatbou s králem Meneláem. Sestru zachránili a na athénský trůn dosadili Théseova soupeře. Pomáhali i Heraklovi proti Amazonkám.
Polydeukes byl nesmrtelný syn Diův, Castor podle některých prý smrtelný syn krále Tyndarea. Když Castor zemřel, prosil Polydeukes všemocného Dia, aby mohl trávit střídavě jeden den se svým bratrem v podsvětí a druhý na Olympu. Oba bratři byli později zbožštěni a uctíváni hlavně ve Spartě. Podle jiných výkladů souhvězdí blíženců zpodobňuje Apollóna a Artemis, Herakla s Ifikem nebo zakladatele Říma Romula a Rema.

Herkules - Hercules


Souhvězdíobsahuje kolem jednoho milionu hvězd. Herkules (u Řeků Herakles), syn Dia a smrtelnice Alkmény byl snad nejproslulejším hrdinou všech dob. Už v dětství měl takovou sílu, že vlastnoručně uškrtil dva hady, kteří se jej chystaly zahubit.
Proslavil se především splněním dvanácti úkolů, které mu dal jeho příbuzný Eurysteus, král Mykén. Herkules musel zabít nemejského lva a hydru, kteří připomínají stejnojmenná souhvězdí, vyčistit Augiášovy chlévy, přivést divokého krétského býka, a psa z podsvětí Kerbera, získat pás královny Amazonek, přinést zlatá jablka Hesperidek. Herkules všechny tyto úkoly splnil. Kromě toho vykonal ještě mnoho slavných činů, účastnil se také výpravy argonautů.
Nakonec zemřel zrádnou lstí a byl potom vzat mezi bohy na Olymp.

Lyra


Je to souhvězdí ve tvaru tohoto hudebního nástroje. Z Lyry přilétá mezi 20. a 22.dubnem meteorický roj Lyridy.
Souhvězdí připomíná slavného thráckého hudebníka a pěvce Orfea. Nástroj mu věnoval jeho otec, bůh hudby, poezie a slunce Apollón.
Orfeus byl také člen posádky lodi Argo. Zachránil argonauty před sirénami, napůl ženami a napůl rybami, které lákali svým kouzelným zpěvem námořníky k útesům. Jeho zpěv byl mocnější, takže argonauti pluli bezpečně dále. Orfeův zpěv a hra na lyru byly tak zázračné, že divoké šelmy zkrotly, zvířata přicházela blíž, bohové sestupovali na zem a vodní víly vycházely z vln. Jednu z nich - Euridiku si Orfeus zamiloval a oženil se s ní. Euridiku však uštknul had a zemřela. Orfeus za ní putoval do podsvětí, kde svým zpěvem obměkčil krále podsvětí Háda a ten mu Euridiku vrátil. Její stín putoval za ním ven z podsvětí, Orfeus se však nesměl ohlédnout. Příkaz porušil a ztratil svou lásku navždy. Nešťastného Orfea nakonec zabil průvod bakchantek, stoupenkyň boha veselí Bakcha. Tělo pěvce pohřbily múzy, hlava plula spolu s lyrou po řece Hebru až do moře a na ostrov Lesbos. Od té doby odtud pocházeli nejslavnější básníci. Po Orfeově smrti umístil Zeus na jeho památku lyru na nebe.

Holubice - Columba


Hvězdy tohoto malého souhvězdí jsou sotva viditelné. Toto zimní souhvězdí kulminuje o půlnoci v polovině prosince.
Bylo pojmenováno teprve v 16.století a to podle biblického příběhu o potopě světa. Tuto holubici vyslal z archy Noe, aby našla zemi. Holubice se nakonec vrátila se zelenou ratolestí v zobáčku, což znamenalo, že už vody opadly a potopa je u konce. Od té doby se vyobrazení holubice s ratolestí používají jako symbol smíru. Podle jiné legendy vycházející z řecké mythologie je to holubice, která pomohla argonautům bezpečně proplout do Černého moře mezi pohyblivými skalami Symplégadami.

Další souhvězdí ve znamení bájí a legend


Had - Serpens


Souhvězdí Hada je rozděleno souhvězdím Hadonoše na dvě části - hlavu a ocas. Had býval spojován s lékařstvím mimo jiné proto, že každoročním svlékáním kůže obnovuje své mládí. Podle báje o lékaři a později bohu lékařství Aesculapovi (Asklepiovi) pomáhal had slavnému lékaři hledat v lesích léčivé byliny. Obrázek Aesculapovy hole ovinuté hadem je symbolem lékařské profese dodnes.

Hadonoš - Ophiuchus


Souhvězdí se hledá na obloze obtížně, neboť je spojeno se souhvězdím hada. Podle legendy je to Asklepios - bůh medicíny a lékařů, zobrazovaný jako vousatý muž se psem a holí ovinutou hadem. Asklepios byl synem boha slunce a věštby Apollóna a vodní víly Koronis. Ta se ale odvážila si kromě něj držet ještě smrtelného milence. Když se o tom Apollón dozvěděl, rozhodl se ji zabít zákeřnou chorobou za pomoci své sestry Artemis. Když mrtvé tělo vodní víly hořelo na hranici, zželelo se Apollónovi nenarozeného syna, kterého Koronis očekávala a vyňal jej z jejího lůna. Tím dítětem byl Asklepios. Byl vychováván moudrým kentaurem Cheironem, od kterého se naučil lékařskému umění. Asklepios v něm byl tak dokonalý, že křísil i mrtvé, což se ale nelíbilo Diovi
Skutečný Asklepios byl thesalský lékař, který se tak proslavil po celém Řecku, že byl prohlášen za boha a uctíván hlavně ve svatyni v Epidauru na Peloponésu. Zde byli chováni posvátní hadi, kteří ztělesňovali jeho božskou léčivou sílu. Dcerou Asklepia byla Hygeia, bohyně zdraví - od níž pochází nám dobře známé slovo "hygiena".

Hydra


Na severní obloze se objevuje v lednu její hlava, celá Hydra pak jen v květnu a červnu. Na jižní polokouli je viditelná během podzimu. Trvá šest hodin než se objeví na obloze v celé délce.
Řekové v tomto souhvězdí viděli nestvůrného devítihlavého hada, který pustošil krajinu a zabíjel lidi a dobytek u města Lerny. Prostřední hlava Hydry byla nesmrtelná, ostatní hlavy pokaždé když byly uťaty znovu dorůstaly a to namísto jedné hned dvě. Zápas s Hydrou byl druhým Heraklovým úkolem, který mu uložil mykénský král Eurystenes. V zápase Heraklovi pomáhal lernský pastýř, proto mu tento úkol nechtěl Eurystenes později uznat jako splněný. Hydře zase přišel na pomoc velký mořský rak - toho Herakles lehce zašlápl. Hydru nakonec také zabil a to tak, že uťaté hlavy vždy opálil pochodní, aby už nemohly srůst. Nesmrtelnou hlavu zahrabal do země a přivalil na ni kámen. Bažina ve které Hydra žila se naplnila její jedovatou krví. Herakles do ní namočil hroty svých šípů a koho jimi zasáhl, ten zemřel.

Kentaur - Centaurus


Souhvězdí nejdeme na podzimní obloze jižní polokoule. Nejznámější a nejzářivější v něm je hvězda Alf

A kde souhvězdí "najdete"..?


BERAN (ARIES)


Souhvězdí je nejlépe vidět od srpna do listopadu, v létě k půlnoci, na podzim večer, poblíž Plejád, pod Trojúhleníkem a Andromedou.

BÝK (TAURUS)


Souhvězdí je vidět v zimě nad Orionem. Poutá pozornost načervenalou hvězdou Aldebaran a dvěma hvězdokupami Plejádami a Hyadami. V tomto souhvězdí se nachází i Krabí mlhovina, vzniklá roku 1054 výbuchem supernovy.

BLÍŽENCI (GEMINI)


Souhvězdí je vidět v zimě mezi Prokyonem z Malého psa a Capellou v souhvězdí Vozky. Nápadné jsou dvě stejně jasné hvězdy Castor a Pollux.

RAK (CANCER)


Souhvězdí je vidět mezi Blíženci a Lvem.

LEV (LEO)


Souhvězdí je vidět na jaře večer a na podzim ráno pod Velkým vozem. V listopadu z něj vyletují četné meteory, roj Leonid. Pyšní se přítomností jedné z "královských hvězd", jasným Regulem.

PANNA (VIRGO)


Souhvězdí je vidět mezi nejjasnější hvězdou Panny Spicou a červeným obrem Antarem ze souhvězdí Štíra.

ŠTÍR (SCORPIO)


Souhvězdí je vidět od května do září nízko nad obzorem. Nejjasnější hvězdou je veleobr Antares.

STŘELEC (SAGITTARIUS)


Souhvězdí je vidět v létě, v nejjasnější části Mléčné dráhy. Nachází se v něm mlhoviny Trifid, Laguna a Podkova.

KOZOROH (CAPRICORNUS)


Souhvězdí je vidět v létě nízko nad obzorem na spojnici mezi Vegou v Lyře a Atairem v Orlu.

VODNÁŘ (AQUARIUS)


Souhvězdí je nejlépe vidět na podzimní obloze pod Pegasem. Na přelomu července a srpna z něho vyletuje meteorický roj. Nejjasnější hvězdou je Sadalmelek, Šťastná hvězda krále.

RYBY (PISCES)


Souhvězdí je vidět na podzim v sousedství Pegasa a Andromedy. Nejjasnější hvězdou je čtyřhvězda Alrisha